Zkoumání záhad kvantového mikrosvěta, supertenkých vrstev na skle nebo nových materiálů pro solární štěpení vody. Výzkumy, které vedou k tvorbě kvantových počítačů. Hledání vhodného místa na Zemi k chytání nejsilnějšího záření z vesmíru. Těmito a řadou dalších zajímavých výzkumů se zabývají vědci na společném pracovišti Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Velkou výhodou je, že se zde prolíná vědecko-vzdělávací práce s nejprestižnější vědou. Hlavním tématem jsou zákony optiky a jejich „přesun“ do praktického života.
Optika a mechanika
Základem činnosti Společné laboratoře optiky je výzkum v oblastech aplikované optiky, kvantové a nelineární optiky, vlnové optiky a částicové fyziky. Vědci vyrábějí optická zařízení, spolupracují s českými firmami i mezinárodními vědeckými týmy. Podílejí se také na výuce studentů a doktorandů Univerzity Palackého.
Lídrem skupiny kvantové a nelineární optiky je mezinárodně respektovaný vědec, profesor Jan Peřina. Se svým týmem zkoumá, jak lze využít zákony kvantové mechaniky v informatice, komunikačních technologiích a metrologii. Tyto výzkumy mohou vést jak ke zlepšení dosavadní technologie, tak k vytvoření té novější – například k tvorbě kvantových počítačů, odhalení principů kvantové teleportace nebo kvantové kryptografie – ta může být užitečná k šifrování dat.
Zkoumání povrchů materiálů se věnuje skupina vlastností materiálů a laserových technologií. Vědci se zabývají tenkými vrstvami na sklech, které jsou důležité pro správné fungování optických součástek a dosažení libovolných požadovaných vlastností. Zajímá je především hledisko tvrdosti a odolnosti. Výsledky jejich výzkumu ocení každý, kdo nosí brýle. Nový směr výzkumu se pak zabývá tvorbou povrchů a vrstev depozicí z plazmatu, které by mohly přispět například k výraznému zvýšení účinnosti článků pro solární štěpení vody.
Další ze skupin vědců rozvinula metodu, kdy se za pomocí odraženého laserového světla dají změřit nepatrné posuny povrchu. V praxi se využívá mimo jiné při testování deformace křídel letadel při jejich zatěžování.
Kosmické záření v Argentině
Olomoučtí vědci patří k týmu největší světové observatoře pro studium kosmického záření Pierre Auger v Argentině. Její součástí jsou pozemní a fluorescenční detektory složené z 60 kusů zrcadel o ploše 13 metrů čtverečních. Bez zdejších odborníků se neobešel ani tým, jenž po celém světě hledal nejvhodnější místo pro budoucí observatoře projektu Cherenkov Telescope Array (CTA).
Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd
Přírodovědecká fakulta UP
třída 17. listopadu 50A
Olomouc
http://fyzika.upol.cz